Reálný příklad kaizenu ve světě IT: provoz wordpressu

Dnes, prakticky o kaizenu v IT …

Minule jsem psal o tom, že oblasti kaizenu (plýtvání, zmetky, dodavatel, taktování linky…) lze použít i v oblasti IT nebo dokonce soukromého života a dnes mám reálnou praktickou ukázku z IT.

Vezměme si provoz web stránek postavených na wordpressu a nebudeme troškařit, představte si stovku webů pro 100 klientů (u mě tohle byla dlouhou dobu realita). A nyní se na to podívejme z pohledu kaizenu, jako by to byla fabrika, která musí běžet.

Dodavatel

U průmyslové fabriky musí dodavatel přivážet kvalitní díly včas za odpovídající cenu.

Pro provoz stovky webů je důležitým dodavatelem webhostingová firma, u které nás většinou zajímá cena, spolehlivost, rychlost, podpora aj.

Už asi před 10 lety poskytovala firmy Hostmonster multihostingovou platformu nejen za skvělé ceny, ale také s rozhraním cPanel. Díky cPanelu bylo možno nastavit spoustu věcí jedním kliknutím, včetně instalace wordpressu. Takže nainstalovat wordpress byla otázka 5 minut, zatímco u klasických hostingů bylo nutno stáhnout aktuální instalační balíček, vytvořit FTP spojení, nakopírovat soubory, vytvořit databázi, nakonfigurovat konfigurační soubor wp-config  apod. Minimálně 30 min, tedy šestkrát více. (u stovky webů je to 42 hodin navíc). Později jsem začal využívat český Wedos, který dodnes nemá ani takové ceny, ani dané možnosti. Umožňuje sice instalaci wordpressu na jeden klik, ale většinou pouze o něco staří verzi než je ta aktuální. Hostmonster míval připravenou nejen aktuální verzi, ale i dashboard se všemi nainstalovanými wordpressy s možností je na jeden klik upgradovat. A stejnou možnost nabízel i pro desítky dalších webových aplikací. A to už se můžeme bavit o kaizenovském plýtvání při zpracování (desítky kliků navíc) nebo JustInTime (nová verze připravena včas k instalaci).

Doprava

V průmyslu se o plýtvání v dopravě (případně i o taktování linky a vůbec o čase) budeme bavit v souvislosti se zbytečným pohybem zboží, dílů či zaměstnanců.

Ale co přepravujeme v případě webových stránek? Dopravujeme data.
Stahovat na localhost a kopírovat data na webhosting je extrémně pomalá (i otravná činnost), šikovnější webmasteři si uměli balíčky nakopírovat rovnou na server, aby „dopravu“ zrychlili, Hostmonster už měl jednotlivé díly (instalační soubory redakčních systémů) naskladněné a připravené k instalaci (JustInTime). Samotný wordpress postupem času nabídl webmasterům lepší dopravu upgradů, šablon či pluginů. Místo kopírování z localhostu už dlouho umožňuje stahovat soubory napřímo (pokud to váš webhosting umožňuje ->opět souvislost s dodavatelem 🙂

S dopravou (přesunem dat) ale souvisí i obsah.
Vážně nepotřebujete na web nahrávat foto v originální kvalitě! Ty pětimegové fotky se dlouho nahrávají, zabírají místo a budou vám dělat problémy třeba při automatické záloze na Azure. No a na webu je nevyužijete.

Skladování

Zbytečně naskladněné suroviny, zbytečně rozdělané produkty, nevyexpedované zboží – to je plýtvání, které vás stojí peníze v souvislosti se skladem.

 U wordpressu jsou to všechny zbytečné soubory – typicky několik nepoužitých grafických šablon, neaktivní pluginy nebo defaultní pluginy, které nepotřebujete (kdo nepoužívá komentáře nepotřebuje Akismet), ale i defaultní příspěvky a stránky („sample page“). Také zbytečně velká kvalita fotek, soubory které nejsou potřeba – to vše vám zabírá místo, někdy dokonce několikanásobně (třeba pokud děláte pravidelnou zálohu). A pro pořádek – wordpress si vede i samostatné verze jednotlivých stránek (revisions), které by se čas od času také měly promazat 🙂

Pohyb

Přesunování beden s materiálem, hledání nářadí po dílně – to je zbytečný pohyb ve fabrice.

Ve světě wordpresu pro mě zbytečný pohyb představuje věci související s administrací (opět typicky hosting). Pokud je administrátorské prostředí neintuitivní, tak se zbytečně naklikám („naběhám“). Cpanel v tomhle vydatně pomáhal, ale práci si lze zjednodušit třeba i hromadnou správou přes službu ManageWP anebo některými akcemi z příkazového řádku přes WP cli.

Čekání

Dnešní Wedos funguje zhruba takto – chci nové stránky, tak objednám webhosting a čekám několik minut.
Až přijde email potvrzující vznik hostingu, můžu pokračovat. Naklikám si instalaci wordpressu a  … čekám. Teprve po pár minutách přijde email o nainstalovaném wordpressu. Už před několika lety mi ale na HostMonsteru stačilo kliknout a wordpress se nainstaloval téměř online – email pak došel spíše pro kontrolu, než jako pokyn, že můžu pokračovat v práci.

Nadprodukce

Ve fabrice si nadprodukci asi dokážete lehce představit.

Já jsem v mém konkrétním případě chvilku váhal, ale v podstatě všechny nepotřebné weby jsou nadprodukce. A který web je nepotřebný ? No divili byste se – zažil jsem prodejce, kteří měli obsah rozstřelený bez nějaké větší logiky do několika webů. Například plnili obsahem dva podobné eshopy, nebo měli zbytečně firemní web a eshop zvlášť. Jiní si do zásoby nakoupili několik domén: „tato doména je dobrá, možná se bude hodit“. Takže nejenže měli prohřešek proti skladování, ale pokud na dané doméně vystavili ještě zbytečný web (který většinou pořádně nežil a neplnil žádnou funkci) tak se vlastně dostali k nadprodukci (a při správě, kontrole, údržbě, fakturace webu naráželi na plýtvání při zpracování o kterém je další bod.)

Plýtvání při zpracování

Ve fabrice – zbytečné procesy, které zákazník nechce a nepotřebuje, příliš striktní normy/příliš přesné výrobky, které nikdo neocení.


Ve světě IT můžeme opět řešit hosting. Opravdu potřebujete, aby dostupnost stránek místního řemeslníka  měla parametr 99,999% a tím pádem byla adekvátně zaplacena?  Nebo se vlastně nic nestane, pokud bude mít webhosting jednou týdně hodinový výpadek související s provozní údržbou… ?

Zmetky/Defekty

Myslím, že zmetky ve výrobě rozvádět nemusím.

V našem případě jsou to např weby, které nejsou správně dokonfigurovány. Typicky SEO je pro mnoho programátorů nevímproč oříšek. Mezi nejhorší možné případy, které jsem dával dokupy byl eshop, který se neukazoval ve výsledcích vyhledávání Seznamu. Respektive, Seznam ukázal asi deset podstránek z celého webu, který jich měl 1500. A i těch deset stránek mělo špatné titulky, popisky. Takový web nejenže ničemu nesloužil, ale dokonce způsobil svému majiteli ztrátu ve chvíli, kdy tato chyba vznikla. Takže tohle je jeden z případů zmetků v IT…

Závěr

Když jsem tenhle článek sepisoval, dál jsem si docela záležet abych relevantně vztáhnul jednotlivé oblasti kaizenu „v průmyslu“ tak, abych jej napasoval tento konkrétní příklad. Nakonec jsem zjistil zajímavou věc – kdybych měl kdysi seznam oblastí kaizenu, mohl jsem provoz svých webů hned rozpitvat tak, jako jsem to dělal nyní a rovnou optimalizovat.

Disclaimer: Píšu tady o wedosu v sovislosti s tím, že neobsahuje některé věci, které obsahoval HostMonster. Na druhé straně obsahuje jiné výhody, kvůli kterých jej využívám (naříklad zde stránky nikdy nebyly hacknuty narozdíl od Hostmonsteru, kde se to stalo několikrát …