Hlavním principem kaizenu jsou drobné změny a drobná vylepšení, nikoli revoluční inovace.
Při ladění výrobní
linky tedy přidáváme třeba jednoduchá
mechanická „udělátka“, která práci ulehčí, zrychlí a zajistí
neprodukování zmetků. Rozhodně se nekupují pořád novější linky.
Ve světě IT je mnohdy vidět snaha o naprogramování „dokonalého“
softwaru úplně od nuly.
Přitom ve firmě
existují různá funkční řešení, která docela spolehlivě zajišťují
provoz.
Jen se postupně zjistilo, že by mohly fungovat lépe, efektivněji apod.
Bohužel, stejně jako nákup a instalace nové výrobní linky, tak i naprogramování softwaru na míru je příliš nákladná záležitost, která sežere spoustu času i peněz. Z pohledu kaizenu však můžeme sáhnout po řešení formou integrací, kdy jednotlivé softwary propojíme nějakou integrační platformou (analogie s propojením nesourodých strojů ve výrobní lince).
Existuje několik integračních platforem. IFTTT je velmi jednoduchá platforma určená spíše k osobnímu použití a jednoduchým integracím, Zapier už nabízí mnohem širší možnosti. Český Integromat však přináší velmi propracovaný a přitom intuitivní systém pro propojení desítek internetových služeb.
O automatizacích a Integromatu hovoří v Mladém podnikateli Petr Majtan nebo přímo zakladatel Patrik Šimek.
Příklady automatizací jsou zde zmíněny obecně, možná proto, že možností jsou opravdu tisíce a konkrétní integrace jsou ušity na míru. Sám Integromat nabízí několik usecasů / šablon pro inspiraci a dalším zdrojem je třeba facebooková skupina, kde se denně probírají různá řešení.
Velmi často je Integromat využíván lidmi z marketingu a eshopery pro práci s daty, dokumenty. Firmy jej využívají pro separování dat z emailů, ukládání do Google tabulek, kde jsou propočítány určitým vzorcem, poslány dál do účetního systému. Aktualizují se ceníky, z office365 se vytahují excelová data, která jsou zasílána adresátům uloženým v SQL databázi. Dokumenty jsou stahovány do cloudových úložišť, přičemž i z nich jsou separovány údaje. Napojit se dá cokoli od online služeb Microsoftu, Googlu přes různé taskovací systémy typu Trello až po bankovní systémy (Revolut, Komerční banka).
Příklady automatizace
Já jsem si pro příklad připravil trochu „atraktivnější“ řešení než klasické businessové scénáře. V souvislosti s naším otužileckým klubem mně zajímaly rekordní teploty v naší základně (splav na Ostravici) a na Lysé hoře. V obou dvou místech se teploty měří. Ve splavu IOT teploměrem, na Lysé se o měření stará meteorologická stanice a jsou viditelné na webu Lysé hory. Získat tato data pro individuální použití jednoduše nejde, proto jsem se rozhodl využít Integromat.
Teplotu na Lysé hoře lze tedy vidět přímo na webu, přičemž Integromat umí celý web načíst a zparsovat tak, že ve výsledku do Google tabulky přibývají řádky s naměřenými teplotami a to buď v pravidelném intervalu, anebo když se dotknu „hladícího bodu“ na Lysé a pomocí tlačítka na mobilu pošlu požadavek Integromatu na získání teploty.
Trochu jinak získávám teplotu IOT teploměru. Zde jsem musel vytvořit webhook, v rámci kterého posílá data teploměr ve formě JSON přímo Integromatu (na přenosu jsem se musel domluvit s provozovatelem teploměru (T-mobile))
Kromě samotného získávání a zápisu dat, ještě probíhá jejich porovnávání. To mají na starosti částečně funkce Integromatu a částečně vzorce v Google sheetu. Při každém změření se tedy ještě zjišťuje, zda je některá z naměřených teplot rekordní.
Pokud by byla, pak je schopen Integromat poslat výzvu do facebookové skupiny „Ahoj lidi, v řece máme rekordně nízkou teplotu, přijďte si to vyzkoušet :-)“
Odkazy:
Jak studená musí být voda, aby se v ní dalo koupat? Otužilcům radí chytré teploměry